J. B. Alexander: Praha vás nikdy nenechá odejít
Až z New Yorku přijede na Žižkov svérázná interpretace Kafkovy Proměny. Tentokrát to však nebude Řehoř Samsa, koho čeká proměna, ale bude to hlavní aktér J. B. Alexander, kdo se v extrémně divadelní, snové vizi promění do Franze Kafky. Představení ohledávající osobní identitu, kreativitu a transformaci inspirováno životem a tvorbou Franze Kafky slibuje opravdu nevšední zážitek.
O vzniku inscenace, o vztahu k Praze a Kafkovi s J. B. Alexandrem povídala dramaturgyně festivalu Žižkovská Noc Barbora Jakubcová.
“Představení Metamorphosis se odehraje celkem třikrát na třech specifických místech, které každé dodává představení nový prostor pro interpretaci a rozšiřuje jeho kontext” dodává.
J. B. Alexander - Metamorphosis:
22/3 20:45-21:35 H2O (Koněvova 61, Praha 3)
23/3 19:00-19:50 Venuše ve Švehlovce (Slavíkova 22, Praha 3)
24/3 19:00-19:50 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana (Štítného 5, Praha 3)
Do Prahy přijíždíš již po několikáté. Tentokrát s představením inspirovaným novelou Franze Kafky Proměna. Proč právě Kafka? Co tě na jeho díle zajímá?
Kafka mluví přímo k potřebám moderního člověka – usilovně hledá smysl života a jeho utrpení ve chvíli, kdy tradiční vysvětlení (kulturní a náboženské) ztratilo svou přesvědčivou sílu. Nicméně i dnes otázky, na které se Kafka zaměřuje rozhodně neztratily svou naléhavost.
Spousta Kafkovy práce používá obrazy a výjevy ve snaze dostat nás na místo (fyzické nebo psychologické), o kterém víme, že ho nikdy nedosáhneme, ovšem o které nikdy nepřestaneme usilovat. Zároveň ovládá dialektiku reality a nereálna, která může být jak okouzlující, tak děsivá, ale vždy silná. Například, nic nemůže být víc nereálné než člověk, který se probudí jednoho rána a proměněný v obrovského brouka; a přes to mluví tento příběh hluboce k realitě lidských životů a dotýká se něčeho hluboko v nich.
Myslíš si, že vztah Kafky k Praze dělá tvoje představení srozumitelnější pro českého diváka?
Myslím, že Pražané mají obecně ke Kafkově práci blíž, jelikož rozumí mnoha odkazům na prostředí, jeho život a psaní. Na druhou stranu v mém představení je mnoho odkazů k New Yorku, kterým Pražané budou asi rozumět méně. Nicméně myslím (a doufám!), že představení je přístupné Kafkovým znalcům i laikům. Češi a Američané jsou lidé z mnoha prostředí. Příběh, který vyprávím je univerzálním příběhem o proměně v člověka, kterým máte být, věřím že si v tom najde každý něco.
K otázce o Kafově vztahu k Praze, je to o něco složitější. Kafka napsal: „Praha vás nikdy nenechá odejít…takhle drahá maminka má ostrá klepeta.“ (Typický Kafkův text, kde matčino pečující objetí je zaměněno za zraňující drápy dravce, přesto zůstává matka drahou.) Mohu s tím pouze souhlasit, sám jsem do Prahy cestoval mnohokrát a zanechala ve mně jistý magický odér.
Nemyslím, že by se Praha sama někde objevila v Kafkově fikci (s několika málo výjimkami, se Kafkova fikce většinou odehrává v metafyzické zemi nikoho). Nicméně duše Prahy, jak se zdá inspiruje jeho texty. Jeden příklad – Kafka musel přejít Karlův most tisíckrát pod oslňujícími barokními sochami. V jedné jeho povídce si představuje sám sebe jako most; člověk a most jsou spojeni do jednoho. Další, víc známý příklad, je jeho román Zámek, ve kterém protagonista hledá přístup do zámku, který je postaven na kopci nad městem – můžeme si představit rozložení Prahy ukazující se v jeho práci.
V představení je hlavní motiv proměny trochu jinak než v předloze. Po probuzení se tvoje postava nepromění v ohavného brouka, ale v Kafku samotného. Je pro tebe osoba Franze Kafky inspirativní a co tě na něm zajímá?
Jak říkám v představení: moje Proměna je určitým způsobem Kafkovo zrcadlo. Řehoř Samsa klesne – z člověka na hmyz. Já vzrostu – z obyčejného člověka k neobvyklému géniovi. A ano, rád si myslím, že já a Kafka máme mnoho společného v některých ohledech. Jak vtipkuji v představení; jediným rozdílem je, že on byl jedním z největších literátů všech dob, já ne.
Text představení jsi napsal sám. Dá se říct, že hlavním tématem je zkoumání lidské identity. Vycházíš z osobní zkušenosti? Co dalo první impulz k napsání takového textu?
Stejně jako každý spisovatel i já vycházím z mé vlastní zkušenosti, i když je obsah zřejmá fikce. Příběh, jak Proměna vznikla, je úžasný. Před několika lety, byl jsem pracovně v Tel Avivu nad (stále nedokončenou) hrou inspirovanou Procesem, hledal jsem nějaké dokumenty, které Kafka svěřil Maxi Brodovi. Nechci zacházet do legislativních detailů, ale byl veden spor ohledně vlastnictví těchto dokumentů. Výsledkem sporu mělo být rozhodnutí, zda skončí dokumenty na Universitě v Jeruzalémě nebo v archivech v Německu. Tento případ měl symbolicky rozhodnout, komu Kafka „patří“ (což mi připadá velmi ironické, vzhledem k tomu, že Kafka sám byl rozpolcen nad několik aspekty vlastní identity). Nicméně, já pracoval na této hře celé měsíce bez známek pokroku. Jak si dokážete představit, začínal jsem být frustrovaný. Jedou v noci jsem seděl u počítače, sledoval blikání kurzoru a nenapsal ani čárku v zoufalství, zda vůbec text dokončím. Najednou jsem si pomyslel: „Kdybys byl Kafka, netrpěl bys spisovatelským blokem.“ A tak jsem dostal nápad napsat hru o spisovateli, který se promění v Kafku. Za několik hodin jsem měl hotovou první verzi Proměny.
Informace o festivalu Žižkovská noc a kompletní program: http://zizkovskanoc.net/program.php
Facebookový event divadla a literatury: https://www.facebook.com/events/2050065675228193/
Fotografie
